Jefy-jak jsem se ztratila
Takže,jednoho červnového dne,když panička odešla do školy,jsem se doma tak nějak nudila.Nevěděla jsem,coby,tak jsem vymyslela plán na dnešek.Usmyslela jsem si,že se pudu za paničkou do té školy podívat.
Přelezla jsem plot a jakmile jsem se dostala na chodník,tak má cesta začala.Šla jsem vzorově po chodníku a došla jsem až co centra(bydlím v Neštěmicích,takže nic moc velkýho),protože tudy často chodím s paničkou.Takže,byla jsem na místě,ale teď,kde ta škola vlastně je?Co to vlastně je?To jsem jaksi nedomyslela.Tak mě napadla hrozně chytrá věc,vydala jsem se po celých Neštěmicích tu školu hledat.
Procházela jsem sídliště a všechny uličky.A však po dlouhém hledání jsem zjistila,že jsem v lóji.Tak mě napadla ještě chytřejší věc,než před tim,šla jsem se zeptat kolemjdoucích,jestli o té škole něco nevědí.K mému "štěstí" to byli bezdomovci.A protože jsem takový přátelský pejsek,který se nebojí lidí,tak jsem se nebála ani nich.Ale byli takoví divní,to musím nechat.Něco si mumlali a na můj obojek mi přivázali nějaký provázek.Já si myslela:Hurá,oni mě k té škole zavedou,a tak jsem šla s nimi.Po cestě mumlali,ale já jim moc nerozumněla.Slyšela jsem jenom pár slov,něco jako "večeře.....jídlo...maso....." a já si říkám:Super,nejen,že mě zavedou ke škole,ale ještě mi dají maso.Tak jsme někam šli a najednou nás zastavili policisté.Já jsem byla zaskočená,protože lidi v takovýhle oblecích jsem viděla poprvé a strhla se hádka.Ti policisté říkali něco jako,odkud mě ti bezdomovci mají,jak ke mně přišli a tak.A bezdomovci na to,že jsem jejich.Policisté je pořádně sprdli,to vám povim.Přeci jenom,vy byste věřili bezdomovcům,že jim patří evidentně čistokrevný pes s tetováním v uchu,s nylonovým obojkem kolem krku a známkou o očkování a z úřadu?Tak mě policisté naložili do auta a odvezli mě někam,kde tomu říkali útulek.
Když jsem tam dorazila,tak si mě k sobě vzala nějaká pani,která mi sundala můj obojek.To mě jako docela nakrklo,ale pak mi zase dala jídlo a tím si to u mě zase spravila.Pak mě zavřela do kotce a to se ale fakt vůbec nelíbilo.Byli tam samí pejskové,kteří pořád štěkali a vyli a já jsem se tam fakt bála.Byla jsem psychicky na dně a hlavou se mi honilo tolik věcí.Proč jsem vůbec utekla z domova?Proč jsem se nevrátila domů místo toho,abych šmejdila po ulicích?Ale nejvíc mě děsilo,že už neuvidím svou paničku....
Asi po třech hodinách se zničeho nic u mého kotce objevila má panička a v ruce držela ten můj obojek a taky vodítko.Já jsem ale byla tak v šoku,že jsem ji zprvu ani nepoznala.Tak mi otevřeli kotec,panička mi dala obojek a vodítko a šli jsme pryč z toho útulku.Já jsem vůbec nevnímala okolí a ani jsem nereagovala na paničky hlas.
Když jsme vyšli z té cesty a došli jsme k autobusové zastávce,tak jsem je jakoby probudila a docvaklo mi,že už vlastně nejsem v útulku a že mě má na vodítku má panička.V tu chvíli jsem byla štěstím bez sebe a nevěděla jsem,tak mám paničku uvítat jako první.Začala jsem mrskat ocáskem,skakát,pískat radostí a všechno možné.Panička měla taky radost a začala se se mnou mazlit.Potom mě má panička trochu uklidnila,protože na zastávku přijel autobus.Nastoupili jsme a já jsem se celou cestu od paničky ani nehla.Byla jsem za celý den hrozně utahaná a tak jsem začala usínat.Ale tentokrát jsem ze strachu,že zase ztratim paničku,usla s hlavou na klíně paničky.Spokojeně jsem spala až do chvíle,než autobus dojel na naši zastávku a vystoupili jsme.Došli jsme somů a moje maminka(Hedis) mě začala taky vítat a já byla hrozně ráda,že ji vidím.
A tak to se mnou dopadlo dobře.Díky tomu si uvědomuju,že to tak ale nemusí být vždy a tak teď už na paničku čekám doma a nechodim jí naproti.XD
_________________________________________________________________
Vysvětlení:Tento podrobný popis "dobrodružství" Jefynky mám díky výpovědi kolemjdoucích lidí při hledání,díky policistům,kteří zachránili Jefy od bezdomovců a pracovníkům Městského útulku Ústí nad Labem.
A také bych tímto chtěla poděkovat lidem,kteří zavolali policii,když vyděli Jefynku pobíhat po sídlišti a nebyl jim její osud lhostejný.
Majitelka fenečky Jefy Dog Arabat